Barevný podzim ve Vídni

Colorful autumn in Vienna

         Miluji cestování a hlavně velká města. A protože jsem se za poslední dny Prahy už alespoň trochu nabažila, usoudila jsem, že by mohlo být fajn vyrazit i někam dál. A proč ne zrovna do Vídně, kde jsem nikdy nebyla a která je v přijatelné vzdálenosti pro dvoudenní (víkendový) výlet. Nejen, že je Vídeň plná historických památek, ale ve vzdálenosti 50 km od ní směrem ke slovenským hranicím stojí outletové městečko, kam můžete vyrazit za nákupy, které Vám ale patrně zaberou minimálně půl dne.

Přečíst celý článek!

         Předem varuji, že z památek jsme nestihli téměř nic, ale i tak, to jako narychlo vymyšlený výlet stálo za to. Možná, že příště by nebylo od věci se malinko více připravit. Fotky jsem všechny fotila já sama.

           Vyráželi jsme v sobotu v 7 hodin ráno s tím, že nejprve pojedeme do Parndorfu do outletového městečka s tím, že projedeme skrz Vídeň a případně zvládneme i nějakou tu večerní prohlídku města. S občasnými zastávkami a s nějakým tím zablouděním jsme do Parndorfu přijeli v 1 hodinu odpoledne. Vzhledem k tomu, že Rakušané v neděli nepracují (tedy spíše nemají otevřené obchody, abych se nedopustila nějaké mystifikace) a v soboty mají také trochu zkrácené pracovní doby, bylo městečko neuvěřitelně přeplněné. Neskutečně dlouhé fronty při čekání na parkovací místo i přes to, že parkovišť je tam hned několik a velmi velkých. Naštěstí my, jsme zaparkovali velmi rychle.  Vzhledem k tomu, že celý den pršelo, bylo počasí jako dělané na nákupy.

        Městečko bylo neuvěřitelně přeplněné návštěvníky všech národností. Tlačenice v obchodech takové, že někde se stáli i fronty a pouštěli dovnitř jen určitý počet lidí. Všichni obtěžkáni hromadou tašek plných značkových věcí. A to je úplně obyčejný začátek listopadu. Co potom před Vánoci nebo těsně po Vánocích? Asi raději nedomýšlet.

          Naleznete zde takové obchody jako Hugo Boss, Calvin Klein, Burberry, Michael Kors, Fossil, Armani, Geox, Prada, atd. (zde naleznete všechny značky), kamenné obchody postavené všechny vchodem do uličky se slevami až 70%. Ale i tak jsem si pořád říkala, kde na to ti lidé berou, když nosí v každé ruce třeba 4 obrovské tašky. Můj cíl byl jasný, toužila jsem po kabelce od Michaela Korse a hodinkách. Hodinky jsem nakonec vybrala Fossil a kabelku jednoduchou černou (bude speciální článek), takže stoprocentní spokojenost.

         Konají se zde i různé akce jako Late Night Shopping, který bude například už tuto sobotu (13. listopadu), kdy mají obchody ještě speciální slevy až na 80% (třeba hodinky místo 249 € za 49 €). To už chce mít, ale nervy dobře připravené protože zde zaručeně nebude k hnutí. Hned vedle se nalézá další outlet, kde by se měli nacházet cenově přijatelnější značky, řekla bych možná podobné naší Fashion aréně. Přesto, že jsem měla pocit, že jsme celé městečko jen tak prošli a podívali se jen do pár obchodů opouštěli jsme ho asi až kolem 5 hodiny, když už byla úplná tma. Pak už jsme se jen stavili na kávu a vydali jsme se směr Vídeň, kde jsme přespali do druhého dne.

         V neděli ráno jsme vstávali už chvilinku po 6 hodině a už v 7 jsme seděli na kraji města v McCafé na snídani. A počasí bylo už od samého rána nádherné. Chvíli trvalo než se vyjasnilo i nad centrem Vídně, ale nakonec bylo nebe téměř bez mráčku. Jako náš další cíl jsme zvolili Schönbrunn, barokní zámek, který sloužil jako letní rezidence rakouských císařů. Nádherný, obrovský palác s ještě rozlehlejšími zahradami na mě působil jako v pohádce.

         Auto jsme zaparkovali asi 500 m od Schönbrunnu v  podzemních garážích nějakého hotelu (parkování 2,80 €/h) a vydali jsme se k paláci. Byla celkem výhoda, že jsme na místo dorazili včas, nebylo tam ještě tolik lidí jako když jsme odcházeli. Hned když vejdete do areálu hlavní bránou máte po levé ruce pokladnu s lístky a suvenýry. Základní vstupné pro velkou prohlídku (40 místností paláce) je 16,50 € s průvodcem a nebo si můžete projít celý areál sami a zdarma. 

         Nachází se zde spoustu dalších atrakcí jako Dětské muzeum, Muzeum císařských kočárků, Dvorní pekárna, labyrinty a bludiště, spoustu překrásných zahrad  a cestiček, Palmový a Pouštní skleník, fontány, jezírka a také Vídeňská zoo. Na nádvoří už se stavěl Vánoční strom spolu s pár stánky. Fontány už byly vypuštěné, ale trávník stále zastřižen do perfektní délky.

          Vydali jsme se vpravo směrem kde se měla nacházet zoologická zahrada, okolo muzeí do podzimních zahrad.

          Bylo překrásné počasí, takže energie sálala ze všech těch barev a sluníčka neskutečným proudem. Po cestách v zahradách potkáte nejen spousty turistů, ale také neuvěřitelné množství běžců všeho věku.

          Koruny stromů jsou naprosto přesně zastřiženy do roviny po celých zahradách. K zastřižení jsou používány dřevěné konstrukce na kolech.

          Zadní strana paláce působila možná ještě více pohádkově. A díky stále se lepšícímu počasí dopadaly paprsky slunce přímo na tuto stranu, takže dojem byl naprosto dokonalý.

          Překrásná Gloriet, vůbec největší v celém Schönbrunnském areálu postavená na nejvyšším bodu.

          Každá cesta lemovaná stromy, keři nebo živým plotem Vás zavede na nějaký plácek, kde je vždy co obdivovat.

        V některých fontánách byla ještě voda i s kachnami. Labyrinty a bludiště už byly bohužel zavřené, takže jsme si je ani nemohli zkusit projít.

          U nejvýchodnějšího vstupu do zoo se nachází překrásný Palmový skleník. Bohužel netuším zda je přístupný nebo ne. Zato o Vídeňské zoo už jsem nějaký ten pátek snila. Nejen, že mám ráda zoo obecně, ale Vídeň je nejbližší, ve které se nachází i opravdová panda. A pandy já naprosto zbožňuji! Bohužel vstupné je po celý rok 16,50 € což je celkem hodně za relativně krátkou prohlídku ne příliš velké zoo, navíc když ani nevíte jestli panda bude venku nebo ne.  

          A tak jsme se vydali stoupat výš, kolem největší fontány, která je jak předpokládám přes léto plně funkční a sochy na ní jsou osvětlené.

          Cestu ke Gloriet si můžete zvolit buď pozvolnější, která se klikatí za strany na stranu přes kopec nebo strmější a přímou. I když byl výšlap malinko náročnější (nabalená v zimním oblečení při neočekávaných 15°C), výhled stál rozhodně za to.

          Před námi se rozprostřela Vídeň jako na dlani v popředí s nádherným palácem. A tak jsme nějakou dobu jen mlčky koukali na tu krásu před námi. Naprosto nejlepší výhled pak můžete zažít na Gloriet, kde můžete po točitých schodech vystoupat na terasy. Jenže ty jsou bohužel přístupné také pouze v létě za poplatek tuším 4,50 €. Avšak uvnitř si můžete dát celoročně v kavárně kávu s pečivem a v neděli si i poslechnout živou hudbu.

          Když jsme se nabažili výhledem, vyrazili jsme zpět dolů. Bylo kolem 11 hodiny dopoledne a nádvoří už se začalo plnit turisty a fronta na lístky byla téměř venku.

         Chvíli jsme se rozhodovali co podnikneme dát. Před branou stál muž, celý zlatý, převlečený za Mozarta. Přešli jsme silnici, abychom se podívali co obnáší vypůjčení si veřejných kol. Cena za půjčení je asi 1 € na hodinu, samozřejmě se platí kartou a také musíte počítat s registrací. Vydali jsme se tedy ještě kousek ke stanici metra (cena jednosměrné jízdenky 2,20 €). Rozhodovali jsme se jestli ještě vyrazíme do centra, které bylo vzdálené zhruba 5 km. Ale vzhledem k velké únavě a mé bolavé noze jsme se raději rozhodli, že se vrátíme k autu a vyrazíme včas domů.

       Trošku se smutkem jsme tedy opustili překrásnou Vídeň v dokonalý, slunečný, podzimní den, plni dojmů a s tím, že se určitě ještě vrátíme, abychom si prošli i centrum s dalšími překrásnými památkami a možná také za splněním mého snu vidět živou pandu :).